
V úvodní fázi projektu se odehrává práce, která určuje průběh celé implementace. Vypadá jako „povídání“, ve skutečnosti jde o disciplínu předprojektová fáze: odhalení reality, zmapování souvislostí a sjednocení jazyka. IT a konkrétní účetní SW vstupují do hry až jako důsledek této práce.
Firmy často volí rychlé kroky, které působí jako pokrok: výběr nástroje, start implementace, první konfigurace. Úvodní fáze však stojí na jiných výstupech:
Tento blok práce vytváří podmínky pro stabilní projekt. Při vynechání se projekt opře o přání a improvizaci, přičemž dopady se projeví v uzávěrce, kontrole, cashflow, DPH a ve skladových rozdílech.
Překlad z projektové literatury do provozního jazyka se typicky skládá ze tří vrstev.
Místo kreslení BPMN se pracuje s tím, co má v projektu nejvyšší hodnotu:
Klient přináší směs přání (happy-day), stížností (emoce) a hotových řešení (předsudky). Úvodní fáze tuto směs převádí na:
V určitém bodě vstoupí do hry role a rozhodování:
Tato vrstva určuje governance projektu v praxi.
V úvodních schůzkách se často objeví moment typu: interní IT zázemí zajistí „účetní program“. V reálném projektu se však potkávají dvě různé roviny:
V účetním SW se dopady projeví se zpožděním, proto roste význam architektury souvislostí.
PMBOK, PRINCE2 a příbuzné rámce popisují úvod jako Initiating, Stakeholder management, Scope definition, Requirements management, Risk management a Governance. Provoz to pojmenovává přímo:
Úvod často odhalí, že pojmy nesou různé významy podle oddělení:
Sjednocený jazyk vytváří podklad pro proces, kontrolu, automatizaci a auditovatelnost.