
Úvodní fáze získá pevný rámec ve chvíli, kdy do rozhovoru vstoupí časová osa bez dat: sekvence kroků a návazností, která ukáže terén projektu. Osa pracuje s kauzalitou, nikoli s kalendářem.
Jakmile se ukáže pořadí kroků, vyjde najevo:
Vznikne struktura, která dává smysl i bez termínů.
Klient vidí, že práce má výstupy, protože osa popisuje „dveře“, kterými projekt prochází. Místo slibu termínů se objeví stabilní pořadí:
Stavba domu nabízí přesný model souvislostí: typ domu určí smysl dalších rozhodnutí, na něj naváže plánování, přípojky, hrubá stavba, instalace. Výška schodiště přijde na řadu až po rozhodnutí o patře.
V projektu implementace procesů a účetního SW pracuje „slepá mapa“ stejně: nejdřív se vyjasní, jaký „dům“ vzniká (workflow a cíle), potom se skládají závislosti.
Mapa dává pravdu o pořadí. Plán dává dohodu o čase.
Typická sada milníků na ose bez dat se dá popsat takto:
Tím vznikne terén, ve kterém má smysl plánování termínů i práce s konkrétním účetním SW.