Předprojektová příprava jako výroba rozhodnutí
Předprojektová příprava pro mě představuje klíčovou část práce. V této fázi se láme schopnost všech zúčastněných projekt přijmout emočně, mentálně i pracovně. Výsledkem se stává rozhodnutí GO nebo NO GO a obě varianty nesou plnohodnotný význam.
1) Projekt jako investice do reality, ne jako aktivita
Projekt někdy slouží jen jako vykázaná aktivita ve stylu „však to řešíme“. Takový rámec spotřebuje čas i mentální kapacitu a přináší slabý posun reality. V praxi proto dávám přednost projektům, které stojí na reálné vůli měnit stav firmy a nést odpovědnost za změnu.
2) Úvodní část jako bod zlomu
V úvodu se ukáže několik nosných věcí:
- schopnost přijmout chronologii pravd,
- existence vlastníků rozhodnutí,
- práce s odpovědností a důsledky,
- vztah firmy k realitě provozu.
Tato vrstva určí, zda má smysl skládat další kroky.
3) „Výrobní postup“ úvodní části jako slepá mapa
Slepá mapa v předprojektu funguje jako rámcový výrobní postup. Drží seznam kroků a jejich souvislosti od úvodní nezávazné konzultace až po rozhodnutí GO, nebo NO GO. Cílem zůstává pořadí pravd, nikoli scénář schůzek.
V této logice se potkávají dvě koleje práce:
Kolej zákazníka: realita
- popis současného stavu,
- místa bolesti a výjimky,
- kontext rozhodování a odpovědností.
Kolej konzultanta: architektura pohybu
- posloupnost pravd v čase,
- závislosti a rozhodovací body,
- typická místa zlomu v projektech.
Setkání kolejí na konci úvodní fáze vytvoří podklad pro GO, nebo NO GO bez mlhy.
4) Slabé místo úvodu a jeho význam
Úvodní schůzky se často označují abstraktně jako „úvodní analytické schůzky“. Význam této fáze stojí na zapojení zákazníka. Vstup zákazníka má formu minimálních podkladů, které se dají připravit i v jednoduchém formátu, například dotazníkem s ABC volbami. Součástí rámce zůstává i věta, že NO GO patří mezi legitimní výstupy.
