„Uzavřít subsystém“ tak, aby přežil organizaci kolem něj

„Uzavřít subsystém“ tak, aby přežil organizaci kolem něj

Implementovaný subsystém (dílčí projektový výstup) přežije personální chaos jen tehdy, když splní následující podmínky.

1) Má jasné hranice

  • co je uvnitř (zodpovědnost subsystému),
  • co je vně (zodpovědnost organizace),
  • co je rozhraní (vstupy/výstupy).

Je to podobné situaci, kdy ve firmě existuje „sklad“ a „účetnictví“: mohou být propojené, ale musí být jasné, kde končí jedna realita a začíná druhá.

2) Má „kontrakty“ místo zvyklostí

Kontrakt = něco, co se dá zkontrolovat:

  • formát dat,
  • pravidla validace,
  • význam polí,
  • časování,
  • stavy dokladů.

Zvyk = něco, co existuje jen v hlavách lidí.

3) Je testovatelný bez konkrétních lidí

Pokud subsystém nelze ověřit bez „Lenky z účtárny“, není uzavřený.

Uzavřený subsystém má:

  • kontrolní sadu (minimálně scénáře / příklady),
  • kontrolní reporty,
  • jasně definované signály „OK/NOT OK“.

4) Má minimální počet míst, kde se dá obejít

  • čím víc bypassů, tím víc se rozjede „každej po svým“,
  • čím méně bypassů, tím víc se systém stává „pravidlem světa“.

5) Architektura reality vs architektura souvislostí

Jde o blízké pojmy, jen z jiného úhlu pohledu:

  • Architektura souvislostí = síť vztahů, dopadů, návazností (co s čím souvisí a co se stane, když sáhnu sem),
  • Architektura reality = z této sítě se vytáhnou „tvrdé“ vrstvy: procesy, stavy, odpovědnosti, pravomoci, a udělá se z nich provozní pravda.

Jedno je mapa, druhé je „dopravní řád“, podle kterého se skutečně jezdí:

  1. vymyslet a vědět (mentální model),
  2. otestovat model dokumenty (proklepnout realitu),
  3. teprve potom implementovat do SW.

Podstatné je, že dokumenty nejsou „byrokracie“, ale simulátor budoucí reality.

Petr Čáp
Popularizátor moderního přístupu k účetním programům | Měním způsob, jakým podnikatelé vnímají a využívají účetní programy | Autor knihy O významu účetních programů